Starobní důchod Podmínky nároku na normální starobní důchod (§ 29 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na normální starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“), nebo

1. 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku.

Podmínky nároku na předčasný dočasně krácený starobní důchod (§ 30 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a

1. ke dni, od něhož má být důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu (příp. se mu tento důchod nevyplácí pro výši příjmů), pokud mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše dva roky,
2. pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, pokud nárok na tento důchod zanikl a ke dni jeho odnětí do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let.

Nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod vzniká, pokud se uvedené podmínky splní do 31. prosince 2006.

Podmínky nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod (§ 31 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže

1. získal dobu pojištění nejméně 25 let, a
2. do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky.

Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na normální starobní důchod.

Důchodový věk (§ 32 zákona o důchodovém pojištění)

Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod:

• u mužů 60 let,
• u žen
• 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí,
• 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti,
• 55 let, pokud vychovaly 2 děti,
• 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo
• 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.

Zákon o důchodovém pojištění zavedl mj. postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“). Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl shora uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení shora uvedené věkové hranice.

Výše normálního starobního důchodu (§ 33 a 34 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

Výše základní výměry důchodu činí od 1. ledna 2007 1 570 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu.

Do doby pojištění se započítává i tzv. náhradní doba pojištění (§ 5 zákona o důchodovém pojištění), avšak pouze v rozsahu 80 %, pokud jde o dobu studia, dobu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, jestliže náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu tří let také doba, kdy uvedené dávky nenáleží, doby, po kterou jsou osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, doba výkonu civilní služby a doba pobírání plného invalidního důchodu; v plném rozsahu se započítávají náhradní doby pojištění, pokud jde o dobu výkonu základní vojenské služby, dobu péče o dítě do dosažení stanoveného věku a dobu péče o bezmocnou osobu.

Výše procentní výměry se zvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na důchod, a to za každých celých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Výše předčasného dočasně kráceného starobního důchodu (§ 35 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se stanoví obdobně jako v případě normálního starobního důchodu s tím, že se procentní výměra odpovídající získané době pojištění krátí o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dní z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost a nepobíral přitom důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

Po dosažení důchodového věku vzniká nárok na normální (nekrácený) starobní důchod.

Výše předčasného trvale kráceného starobního důchodu (§ 36 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se stanoví obdobně jako v případě předčasného dočasně kráceného starobního důchodu s tím, že procentní sazba snížení procentní výměry činí 0,9 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost a nepobíral přitom důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (37 zákona o důchodovém pojištění)

Výplata normálního starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud je tento vztah sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat (podrobněji část „Hlavní změny v roce 2003“).

Výplata předčasného dočasně i trvale kráceného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku platí stejná pravidla jako v případě normálního starobního důchodu.

Podávání žádosti o důchod (§ 82 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)

Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.

Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.

Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje.

Starobní důchod

Podmínky nároku na normální starobní důchod (§ 29 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na normální starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění

1. nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“), nebo
2. 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku.

Podmínky nároku na předčasný dočasně krácený starobní důchod (§ 30 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a

1. ke dni, od něhož má být důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu (příp. se mu tento důchod nevyplácí pro výši příjmů), pokud mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše dva roky,
2. pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, pokud nárok na tento důchod zanikl a ke dni jeho odnětí do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let.

Nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod vzniká, pokud se uvedené podmínky splní do 31. prosince 2006.

Podmínky nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod (§ 31 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže

1. získal dobu pojištění nejméně 25 let, a
2. do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky.

Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na normální starobní důchod.

Důchodový věk (§ 32 zákona o důchodovém pojištění)

Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod:

• u mužů 60 let,
• u žen
• 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí,
• 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti,
• 55 let, pokud vychovaly 2 děti,
• 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo
• 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.

Zákon o důchodovém pojištění zavedl mj. postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“). Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl shora uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení shora uvedené věkové hranice.

Výše normálního starobního důchodu (§ 33 a 34 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

Výše základní výměry důchodu činí od 1. ledna 2007 1 570 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu.

Do doby pojištění se započítává i tzv. náhradní doba pojištění (§ 5 zákona o důchodovém pojištění), avšak pouze v rozsahu 80 %, pokud jde o dobu studia, dobu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, jestliže náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu tří let také doba, kdy uvedené dávky nenáleží, doby, po kterou jsou osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, doba výkonu civilní služby a doba pobírání plného invalidního důchodu; v plném rozsahu se započítávají náhradní doby pojištění, pokud jde o dobu výkonu základní vojenské služby, dobu péče o dítě do dosažení stanoveného věku a dobu péče o bezmocnou osobu.

Výše procentní výměry se zvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na důchod, a to za každých celých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Výše předčasného dočasně kráceného starobního důchodu (§ 35 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se stanoví obdobně jako v případě normálního starobního důchodu s tím, že se procentní výměra odpovídající získané době pojištění krátí o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dní z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost a nepobíral přitom důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

Po dosažení důchodového věku vzniká nárok na normální (nekrácený) starobní důchod.

Výše předčasného trvale kráceného starobního důchodu (§ 36 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se stanoví obdobně jako v případě předčasného dočasně kráceného starobního důchodu s tím, že procentní sazba snížení procentní výměry činí 0,9 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost a nepobíral přitom důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (37 zákona o důchodovém pojištění)

Výplata normálního starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud je tento vztah sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat (podrobněji část „Hlavní změny v roce 2003“).

Výplata předčasného dočasně i trvale kráceného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku platí stejná pravidla jako v případě normálního starobního důchodu.

Podávání žádosti o důchod (§ 82 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)

Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.

Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.

Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje.

Co jsou poruchy chování ve vyšším věku a jak se projevují

Stárnutí přináší postupný pokles tělesných i duševních funkcí, které spolu s nemocí omezují staršího člověka a zhoršují jeho celkovou výkonnost. Odchod do důchodu, úmrtí blízkých přátel nebo partnera, mění společenské postavení a dlouholeté společenské vztahy staršího člověka. Všem těmto změnám se starší lidé musí přizpůsobovat. Zhoršená schopnost přizpůsobení se může projevovat i změnami chování.

Platí však jednoduchý poznatek, že stárnutí samo o sobě nevyvolává závažnější poruchy chování. Každá porucha chování u starého člověka signalizuje chorobnou změnu, kterou je třeba rozpoznat a vhodným způsobem léčit. Neléčená porucha chování ohrožuje zdravotní stav pacienta, vede k jeho izolaci, odmítání okolím a zhoršuje kvalitu života nemocného. Má také nepříznivý vliv na rodinu pacienta a vyčerpává všechny, kteří o nemocného dlouhodobě pečují.

V běžném styku s nemocným označujeme jako poruchu chování každou změnu v projevech nemocného, která má za následek podivné či neobvyklé chování, nemocní zneklidňují nebo ohrožují ostatní osoby ve své blízkosti, nebo opakovaně postupují nepřiměřeně situaci a společensky nevhodně. Takovou poruchou trpí asi 10 % osob nad 65 let .

Poruchy obvykle popisujeme nejnápadnějšími projevy a příznaky. Podle nich můžeme rozlišit :

• Agresivní chování, kdy pacient ohrožuje nebo napadá fyzicky druhé osoby ( bití, strkání, kousání, škrábání ), vyhrožuje jim, nadává a jinak je slovně napadá, někdy může mít toto chování i sexuální ladění ( vymáhá pohlavní styk ) nebo agresi obrací proti sobě.
• Neklidné chování, kdy je nemocný úzkostný, vystrašený nebo dezorientovaný, nepoznává známá místa ani osoby, je fyzicky neklidný, utíká, přechází nebo bloudí po bytě, vykonává zdánlivě neúčelné pohyby nebo činnosti
• Specifické psychiatrické příznaky jako jsou halucinace( slyší nebo vidí neexistující hlasy, osoby nebo předměty ), bludy ( nepravdivé přesvědčení o okrádání, ubližování, sledování, schovávání věcí, nevěře apod.), deprese ( smutek, plačtivost, ztráta radosti, zájmu, energie, pocit bezcennosti, viny, myšlenky ne sebevraždu), poruchy spánkového rytmu ( opakované probouzení se a aktivita v noci, pospávání přes den, nerozlišuje rytmus dne a noci) úzkost a strach.
• Společensky nevhodné a situaci nepřiměřené chování se může týkat různých oblastí. Například pacient jí nevhodné předměty, shromažďuje věci, schovává nebo ničí věci, vykonává potřebu na nevhodném místě, manipuluje s výkaly, odhaluje se a nevhodně se sexuálně chová na veřejnosti, odmítá péči rodiny, nechce dodržovat hygienu.

Jaké jsou příčiny poruch chování ve stáří

Nejčastější příčiny jsou :

• Psychiatrická onemocnění, kde je porucha chování součástí obvyklého obrazu psychiatrické choroby. Tak například u pacientů s depresí nacházíme  smutek, pocit viny, beznaděj, myšlenky na sebevraždu a poruchy spánku. U nemocných se schizofrenií se objevují bludy, halucinace a poruchy myšlení. Zneužívání návykových látek včetně alkoholu a léků a zejména jejich odnětí vyvolá závažné poruchy chování jako součást abstinenčních příznaků.
• Demence projevující se poruchami paměti, učení myšlení a řeči, plánování činností, neschopnosti pracovat a starat se o sebe, rozpadem osobnosti a poruchami chování. Typická u těchto nemocných je dezorientace, stavy zmatenosti s neklidem nebo apatií, agresivita, bloudění a poruchy spánku.
• Neurologická onemocnění – typicky se poruchy chování objevují po mozkových příhodách ( mozková mrtvice ) po úrazech hlavy, u epileptiků, vzácně může jít o postiení mozku nádorem nebo infekcí.
• Reakce na nepřiměřené tělesné pocity ( chronická zácpa, bolest, zažívací nebo močové potíže ) nebo na  nepříjemné duševní zážitky a změny v prostředí ( ovdovění, nechtěné přestěhování, umístění v nemocnici, neshody se členem rodiny nebo ošetřovateli, nedostatek podnětů a činnosti ).

U většiny nemocných s poruchami chování se po dalším vyšetření lékařem podaří vysledovat příčinu nebo onemocnění, které poruchu chování vyvolávají.

Bezpečnost prostředí

Důležité je přizpůsobit prostředí bytu zdravotnímu stavu nemocného tak, aby se v něm cítil dobře a bezpečně. Pacient s poruchami chování je zvýšeně ohrožen úrazem. Zajistíme proto osvětlení  všech prostor, bezpečnou chůzi po bytě ( odstraníme předložky a koberečky, předměty překážející v chůzi, dbáme na vhodnou obuv a v případě potřeby i hůl nebo berle ). Lůžko nemocného umístíme blíže toalety. Nebezpečné přístroje a spotřebiče odstraníme  z dosahu pacienta stejně jako léky, čistící prostředky a chemikálie. U nemocných, kteří nedokáží posoudit nebezpečnost svého chování a jednání, zajistíme okna, dveře, zásuvky . Včas posoudíme schopnost řízení motorového vozidla a poradíme se s praktickým lékařem. Je-li třeba dohlížíme na pravidelné užívání léků.

Kdy vyhledat pomoc lékaře

V každém případě je  vhodné vyhledat pomoc lékaře. Protože pacient obvykle není schopen posoudit závažnost poruchy ani důsledky svého chování a jednání, je třeba i pomoci od příbuzných nebo sousedů.

Než kontaktujeme lékaře, všímáme si následujících podrobností a zaznamenáme si je :

• Jaké jsou projevy a příznaky, které nejvíce obtěžují nemocného a okolí ?
• Jak časté jsou poruchy chování, vznikla porucha náhle nebo postupně, vyskytuje se trvale nebo pouze občas, jaké faktory provokují nevhodné chovní, jaké je naopak zmírňují?
• Došlo s poruchou chování ke změně zdravotního stavu, výskytu akutního onemocnění, bolestivé situaci, ke změně užívání léků nebo změně v prostředí nemocného?
• Jaké léky nemocný trvale užívá ( nejlépe seznam ) a jakými chronickými nemocemi trpí?
• Byla porucha chování již v minulosti, jak byl nemocný léčen a s jakým úspěchem?

To jsou otázky, které budou lékaře zajímat.

Které poruchy chování vyžadují vyšetření a radu lékaře

• Jestliže nemocný ohrožuje sebe nebo druhé osoby.
• Jestliže nemocný odmítá jídlo, léky, nedodržuje základní hygienická opatření.
• Jestliže porucha chování znemožňuje nemocnému péči o sebe a domácnost  brání samostatné existenci nemocného.
• Jestliže je porucha chování společensky  nepřijatelná, narušuje život rodiny a nejbližšího okolí nemocného a dochází k vyčerpání pečujících osob
• Přítomnost závažných psychiatrických příznaků jako jsou například bludy, halucinace, deprese, úzkost nebo nespavost.

Jaké jsou možnosti léčby

Protože porucha chování postihuje nejen  nemocného, ale působí nepříznivě i na rodinné příslušníky a ošetřující, je třeba zaměřit léčbu na celou rodinu. Osvědčily se psychoterapeutické postupy individuální i ve skupině, využívající léčby pohybem, hudbou, uměleckým vyjádřením nebo léčby pomocí domácích zvířat.

U nemocných, u nichž změna přístupu, prostředí a denního režimu nevedla k uspokojivému zlepšení situace, je  nezbytné doplnit léčbu podáváním léků, které působí na psychické příznaky. Tuto skupinu léků nazýváme psychofarmaka. Podle převažujících  příznaků používáme  jednotlivé skupiny psychofarmak :

• antidepresiva u nemocných  s vyjádřenými projevy deprese
• neuroleptika u poruch chování u demencí a schizofrenie
• hypnotika u pacientů s poruchami spánku
• anxiolytika/ trankvilizéry u úzkosti a neklidu.

Právní úprava
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Při úmrtí manžela ( manželky ) můžete požádat o vdovský nebo vdovecký důchod. Vdovský nebo vdovecký důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry je stanovena částkou 1570,- Kč. Procentní výměra činí 50% procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel ( manželka ) v době smrti.

Vdova ( vdovec ) má nárok na vdovský důchod po manželovi, který :

•  byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu
•  ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní nebo podmínky nároku na starobní důchod
• zemřel následkem pracovního úrazu.(nemoci z povolání)

Vdovský důchod náleží 1 rok po úmrtí manžela.  Poté Vám nárok na vdovský důchod zůstává zachován, jestliže

• pečujete o nezaopatřené dítě ( dítětem se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo dítě, které bylo alespoò jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů ).
• pečujete o nezletilé, dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, vyžadující mimořádnou péči, nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné
• pečujete o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,
• jste plně invalidní
• dosáhla jste věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z těchto podmínek do pěti roků od zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.
Nárok na vdovský důchod zaniká :

•  uzavřením nového manželství, takovém případě náleží vdově jednorázově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla nárok ke dni zániku nároku
• dnem pravomocného rozsudku soudu, že vdova ( vdovec )  úmyslně způsobila smrt manžela ( manželky )

Pokud je vdova ke dni vzniku nároku na vdovský důchod poživatelkou vlastního důchodu ( např. starobního nebo plného invalidního ), postupuje se podle ustanovení zákona o souběhu důchodů.

Minimální výše důchodu není stanovena. Není však stanovena ani maximální výměra vdovského důchodu nebo souběhu důchodů.

Jak a kde žádat o vdovský důchod ?

Žádá se sepsáním žádosti o vdovský důchod.

Žádost s Vámi sepíše :

•  Organizace, kde byl zemřelý zaměstnán  – pokud nebyl Váš zemřelý manžel ( manželka ) dosud uživatelem důchodu a byl  výdělečně činný v pracovním poměru u organizace, která zaměstnává více jak 25 zaměstnanců
• Okresní správa sociálního zabezpečení ( dle místa trvalého bydliště ) – jestliže Váš zemřelý  manžel ( manželka ) byl poživatelem důchodu, byl samostatně výdělečně činný nebo byl výdělečně činný u organizace, která zaměstnává méně než 25 zaměstnanců .

Máte-li po zemřelém trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl zemřelý zaměstnán, můžete žádost podat u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu.

Jaké doklady je třeba mít sebou při žádosti o vdovský důchod?

• občanský průkaz
• oddací list
• úmrtní list manžela ( manželky )
• rozhodnutí o přiznání důchodu ( pokud byl přiznán )
• pokud důchod nebyl přiznán – mít sebou doklady prokazující dobu pojištění manžela ( manželky )
• pokud pobíráte důchod – rozhodnutí o přiznání tohoto důchodu

Seznam otázek, které mohou pomoci zjistit, zda konkrétní zařízení odpovídá Vašim – klientovým potřebám

• Je Vámi zvolené zařízení pro Vás vhodné a dosažitelné?
• Kolik stojí? Jsou možné finanční úlevy?
• Jsou zde skryté výdaje, např. poplatky za výlety?
• Jaký je poměr zaměstnanců a klientů tohoto zařízení?
• Jaké je vzdělání, školení zaměstnanců?
• Je zde příjemná a vstřícná atmosféra?
• Je personál i zařízení upravené, čisté a uspořádané?
• Je jídlo zdravě a přitažlivě upraveno?
• Provádí se počáteční hodnocení včetně hodnocení zdravotního stavu, sociální zázemí, hodnocení mentálních a sociálních funkcí, hodnocení zájmů a potřeb?
• Jsou tato hodnocení součástí plánů péče?
• Poskytuje zařízení různé stupně péče?
• Je zde speciální program pro osoby s demencí?
• Co činí tento program zvláštním?
• Poskytuje zařízení péči osobám se speciálními požadavky? ( např. potřeba speciální diety, medicínské poradenství, pomoc při toaletě, bezbariérový pobyt pro vozíčkáře )
• Jaký je zde výběr rekreačních a sociálních aktivit?
• Jsou aktivity přizpůsobeny klientům a jejich zájmům ( např. cvičební program, hudba a tanec, ruční práce, mentální stimulace, práce ve skleníku a na zahradě, kulturní aktivity, mezigenerační program )
• Je zde přiměřený prostor a vybavení pro vnitřní i venkovní aktivity?
• Jakým způsobem postupuje personál u osob, které si nepřejí zapojení do aktivit?
• Je pobyt v zařízení slučitelný s rodinnou historií Vaší rodiny? ( např. muži se nemusí dobře cítit ve společnosti, kde je většina žen ).
• Existuje nějaké zvláštní chování nebo potřeba speciální péče, která by mohla způsobit vyřazení z programu? ( protože např. Alzheimerova choroba je onemocnění progresivní, je třeba znát nejen současné potřeby klienta, ale také ty, které se časem objeví, např. inkontinence, zmatenost, toulání )
• Je Vám dána možnost strávit v zařízení několik hodin až dnů na zkoušku ?
• Jaké omezení platí pro návštěvy klientů v zařízení?
• Jak jsou klienti oslovováni?
• Další otázky se týkají denních center.
• Jsou otevírací hodiny pro Vás výhodné?
• Poskytuje denní centrum klientům dopravu?
• Jaké jsou důsledky pozdního příchodu nebo pozdního vyzvednutí?