Deprese, dříve nazývaná melancholie, je psychická porucha, která postihuje asi 10% lidí.

Projevuje se smutnou náladou, nemocnému způsobuje trápení a bolest.  Většinou rozvrátí na přechodnou dobu dosavadní život postiženého.  Deprese je provázena sníeným sebevědomím, ztrátou sebedvůry, beznaděje, úzkostí, pesimismem, myšlenkami na sebevraždu, neschopnosti radovat se a pod..  Projevuje se také sníženým zájmem o svou osobu, svou práci, rodinu a přátele.  Deprese mění způsob myšlení a ovlivňuje i váš tělesný stav.  Deprese je časté onemocnění, často se však lidé se svými potížemi neobracejí na lékaře.

Příznaky deprese

 

Vzhledem k tomu, že každý z nás je jiný, také příznaky deprese mohou být u každého jiné.  Nejčastějšími a typickými příznaky vážné deprese jsou:

 

1.        Melancholický, smutný, či depresivní nálada

Smutná nálada může trvat celé hodiny a dny.  Také záchvaty pláče a naříkání mohou být příznakem deprese.  Někdy se deprese neprojevují smutkem, ale lidé mohou být dezorientovaní, nedokáží přesně popsat co cítí.

2.        Nespavost, nebo nadměrné spaní

Někteří lidé s depresí mají obtíže s usínáním, jiní se v noci často probouzejí, mají neklidný spánek plný nepříjemných snů.  Další postižení spí velmi dlouho a i přes den mají chuť si zdřímnout.

3.        Ztráta radosti a potěšení

Nemocní ztrácí zájem o obvyklé činnosti, z práce a zábavy nemá radost, ztrárcí motivaci.  Nemocní se nedokže zajímat o věci, které pro něho byly dřív důležité.  Musí se sám hodně nutit, aby vůbec něco udělal, vše ho velmi zatěžuje.  Lidé postižení depresíse mohou cítit líně a znuděně, ztrácejí zájem o sex.

4.        Problémy v myšlení a soustředění

Lidé v depresi mohou být neklidní, netrpěliví i zlostně a špatně zvládají i nízkou hladinu stresu.  Deprese ztěžuje jasné myšlení a brání rozhodování i o malých věcech.  Lidé se stávají méně výkonní, objevují se pocity selhání a znechucení.

5.        Ztráta chuti k jídlu

Deprese může snižovat i zvyšovat chuť k jídlu.  Tělesná váha se tedy může nečekaně zvýšit nebo snížit.

6.        Velká únava nebo ztráta elánu a energie

Velkou únavou trpí i lidí, kteří se spánkem potíže nemají.  často trpí pocitem zbytečného žití.  Deprese může vést i ke zhoršení péči o zevnějšek a osobní hygienu.

7.        Myšlenky na sebevraždu nebo na smrt

Vyskytují se pocity viny a nejistoty.  Nemocní mají často velmi negativní vztah sami k sobě, okolnímu světu a budoucnosti.  Mohou cítit vinu za svou minulost, myslí si, že jsou zbyteční a že deprese je vlastně trestem za něco, co udělali, nebo naopak, neudělali.  Deprese může vést  k potřebě být na někom zývislí.  Mnoho lidí myslí v depresi na smrt.  Myšlenky a činy vztahující se ke smrti se objevují často jako součást přání ukončit utrpení, nejistotu a bolest.

Toto onemocnění se však dá úspěšně léčit.

 

Za depresi se nemusíme stydět, není to jen přechodná slabost, kterou můžeme překonat svou vůlí.  Neléčení deprese může trvat mnoho měsíců i let.  Stavy deprese se mohou opakovat.

Deprese je nemoc.

 

 

 

JAK MَEME POZNAT, JDE-LI O DEPRESI?

 

„MINI“  TEST –

 

1. Měl jste v minulých 6 měsících období dvou nebo více týdnů, kdy jste se cítil opravdu  smutní, v depresi či “ na dně “   více dní  , téměř denně?

 

2. Měl jste v minulých 6 měsících období dvou nebo více týdnů, kdy jste se méně zajímal o  většinu věcí, nebo vás nebavily věci, které vás jindy baví?           

 

3. Když myslíte na minulá období 2 nebo více týdní, kdy jste se cítil smutný, v depresi či na  “ na dně“ , nebo jste se méně zajímal, nebo vás nebavily věci o které se jindy zajímáte a baví  vás; máte z této doby nějaký následující zkušenosti:

 

a/ Změnila se vám významně chut k jídlu, přibral jste nebo zhubl víc než 4
kg, aniž by    jste se o to snažil?

b/ Trpěl jste poruchami spánku, nespavostí téměř každou noc a tak, že to
pro vás nebylo obvyklé; například usínání, noční nebo brzká
probouzení, příliš dlouhý spánek.

c/  Mluvil jste nebo se pohyboval pomaleji než je u vás běžné nebo jste
se naopak cítil rozruřený tak, že jste nevydržel v klidu?

d/ Cítil jste se unavený nebo bez energie většinu času?

e/ Cítil jste se bezcenný nebo provinilý?

f/  Měl jste problémy s myšlením nebo soustředěním např. nemohl jste
dobře číst či  sledovat televizi?

g/ Myslel jste na to, že by bylo lepší být mrtvý nebo myslel jste na to, že
by jste mohl sám sebe zranit?

 

4. Překážely vám některé z těchto věcí ve vaší práci nebo sociálních aktivitách (vztazích)?

   ( Jestliýe jste odpověděli na víc než třetinu otázek kladně, poradte se s lékařem)

 

                       

Je příčina depresivní poruchy známá?

 

Depresivní poruchy se dělí na sekundárrní a primární.

Sekundární deprese je způsobena poškozením nebo onemocněním mozku, působením některých léků nebo drogami. Příčiina této poruchy je tedy známá.

U primární deprese  může být příčinou např. nedostatek p�ena�e�� nervových signálů mezi mozkovými bunkami, u části nemocných se tato porucha vyskytuje v příbuzenstvu.  Tuto poruchu může vyprovokovat také nadměrný psychický z�t� a dal. 

 

Postihuje deprese více muže nebo ženy?

 

U žen se objevují symptomy deprese častěji než u jejich mužských protějšků.  Například v Evropě – je  tento rozdíl větší ve Francii, Španělsku a v Nizozemí, kde je výskyt deprese víc než dvojnásobný mezi ženami než mezi muži.

 

Jak je to s depresí ve stáří?

 

Psychosociální problémy a ztráty funkčnosti, které doprovázejí stáří, mohou mít za následek vznik deprese u starých lidí.  Deprese je jednou z nejčastějších psychiatrických poruch v této věkové skupině.

Studie výskytu deprese:

– staří lidé, žijící ve svých domovech:                 10%  až  27%

– staří lidé ubytovaní v institucích:                       12%

– pacienti s Alzheimerovou chorobou:                  20% až 40%

 

Staří lidé mají tendenci nevyužívat psychiatrické služby.

 Deprese ve stáří zhoršuje kvalitu života.

 

Studie ukazují, že  některé problémy  starších pacientů souvisí se somatickým depresivním syndromem. Při výskytu deprese je snížena imunita.

 

Vyšší věk nezhoršuje prognozu léčby deprese.

 

 

Může deprese ovlivnit náš sexuální život?

 

Ano, deprese zbavuje člověka schopnosti prožívat běné životní radosti a potěšení.  Problémy v sexuálním životě, způsobené depresí mohou vést k emocionální izolaci od partnera či partnerky.  Případná erektilní dysfunkce u mužů je však léčitelná.

 

10 rad pro rodinu, ve které žije člověk, který onemocněl depresí

 

1.  Máme-li podezření na depresivní poruchu, doporučíme postiženému návštěvu lékaře.

2.  Nepodezíráme člena rodiny, že nemoc předstírá.

3.  Nesnažíme se o násilné rozveselení.

4.  Nenutíme ho, aby se vzchopil a přemohl.

JE-LI  DIAGNOZA DEPRESE POTVRZENA :

5.  Jsme nápomocni při nenáročných denních aktivitách.

6.  Je lepší, když je postižený v pracovní neschopnosti.

7.  Nedovolíme nemocnému řídit motorová vozidla.

8.  Nevyhýbáme se rozhovorům o potížích pacienta.

9.  Snažíme se být v kontaktu s ošetřujícím lékařem.

10.Podporujeme důvěru nemocného k ošetřujícímu lékaři.

 

Léčba deprese vám umožní opět žít naplno normálním životem.

 

Nezapomente, že účinek antidepresiv se neobjeví okamžitě.  Mírné zlepšení pocítíte celkem brzy, ale úplný léčebný účinek nastane až za několik týdnů.  Léky užívejte týdně a užívání nepřerušujte.  Pokud se váš stav nezlepší ani za několik týdnů, požádejte lékaře, aby vám léčbu změnil.  ( pro mírně nežádoucí účinky léku není třeba léčbu přerušovat.)

Váš lékař vám také může doporučit psychoterapii, nebo poradu s psychologem.

O problémech souvisejících s vaším onemocněním se vždy poradte se svým lékařem.

 

Poznám, je-li léčba úspěšná?

 

Ano, opět vás začnou bavit věci, které jste i dříve dělal rád, nebudete tolik smutní, chut k jídlu se vrátí k “ normálu“  , budete lépe spát a budete méně unavení.  Budete moci opět dobře vykonávat svoji práci, zlepší se vaše vztahy v rodině.