Domovy důchodců

– jsou určeny především pro staré občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, kterou jim nemohou zajistit členové jejich rodin, ani pečovatelská služba nebo jiná služba sociální péče a dále pro starší občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných vážných důvodů. Nemohou však být přijati občany, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v léčebném zdravotnickém zařízení.

 

Domovy – penziony pro důchodce      

– jsou určeny pro starší občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a pro občany, kteří jsou plně invalidní a jejichž celkový zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči, za předpokladu, že jim budou poskytnuty služby potřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu.
– do domovů  pro důchodce se přijímají občané, jejichž zdravotní stav a věk umožnuje vést poměrně samostaný život ve vhodných podmínkách
– v domovech – penzionech pro důchodce se poskytuje ubytování a základní péče; podle možností ústavu a požadavku obyvatel domovů – penzionů pro důchodce, lze obyvatelům poskytovat i další placené služby. Současný ústav vytváří podmínky pro rozvoj kulturního a společenského života a zájmové činnosti obyvatel ústavu. 

 

Rozsah poskytované péče v ústavech  

– při týdenním, denním a přechodném pobytu v ústavech se poskytuje v potřebném rozsahu p=če tak jako ve stejném typu ústavu s celoročním pobytem s tím, že se při denním pobytu neposkytuje bydlení a při týdenním pobytu se neposkytuje bydlení ve dnech pracovního klidu. Přechodný pobyt v ústavu se poskytuje, jestliže ten, kdo jinak o umistovaného občana pečuje, nemůže tuto péči z vážných důvodů poskytovat; doba přechodného pobytu v ústavu činí nejvýše 3 měsíce, pokud delší pobyt neodůvodnují zvlášt závažné důvody.
– na ošetřovatelských odděleních v ústavech se poskytuje náročná ošetřovatelská péče občanům, jejichž nepříznivý zdravotní stav omezuje převážně nebo úplně jejich schopnost sebeobsluhy. Náročnou ošetřovatelskou péčí se rozumí pravidelně pomoc při hlavních nebo všech životních úkonech.

 

Podmínky pro přijetí do ústavu 

– do ústavů se přijímají občané, kteří potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotnímu stavu ústavně sociální péči. Zdravotně postižení podminující a vylučující přijetí  do ústavu jsou  vyjmenována v příloze č. 7 k vyhlášce č. 182/1991Sb. v platném znění. Obecně lze říci, že přijetí do ústavu vylučuje : infekční choroby, tuberkuloza, psychoza a psychické poruchy znemožnující soužití s kolektivem, toxikomanie, pohlavní choroby,….
– k přijetí do ústavu, je nezbytný  písemný souhlas občana. Za občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, případně za nezletilé, podepisuje souhlas k přijetí� do ústavu, jejich zákonný zástupce.

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Přídavek na dítě

  1. Nárok na přídavek mají rodiny s příjmem do čtyřnásobku částky svého životního minima. Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Je poskytován ve třech úrovních, které závisí na příjmu rodiny zjišťovaným za předchozí kalendářní rok. Jeho výše za kalendářní měsícc je stanovena násobkem částky životního minima dítěte. Nezaopatřené dítě má nárok na přídavek: Výše přídavku vyjádřená násobkem částky životního minima dítěte: Příjem rodiny vyjádřený násobkem částky životního minima ve zvýšené výměře 0,36 do 1,5 v základní výměře 0,31 nad 1,5 do 2,4 ve snížené výměře 0,16 nad 2,4 do 4,0 Rodičovský příspěvek.  Rodičovský příspěvek náleží ve výši odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, od 1. ledna 2007 je to 7582 Kč měsíčně. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a všedně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Podmínkou je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dní v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 roky věku, může pravidelně navštěvovat mateřkou šolu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Sociální příplatek. Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krát náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodinách, které v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,20 násobek životního minima rodiny. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Příspěvek na bydlení. Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy, bez ohledu na to, zda jde o byt obecný, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Příspěvek na školní pomůcky. Dávka je určena ke krytí mimořádných výdajů rodin s dětmi, které začínají plnit povinnou školní docházku. Výše příspěvku na školní pomůcky činí 1000 Kč. Nárok na tuto jednorázovou dávku vzniká k 1. červnu dítěti nastupujícímu do první třídy, pokud bylo přihlíženo k zápisu k povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě za měsíc květen. Porodné. Touto dávkou se matce jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů.Počet současně narozených dětí. Výše porodného vyjádřené násobkem životního minima dítě od 1.1.2006 do 31.3.2006 od 1.4.2006 do 31.12.2006 od 1.1.2007 1 dítě 1 x 5,0 1 x 10,0 1 x 11,1 Dvojčata 2 x 6,0 2 x 15,0 2 x 16,6 Trojčata 3 x 10,0 3 x 15,0 3 x 16,6 čtyřčata 4 x 10,0 4 x 15,0 4 x 16,6 Pohřebné. Výše pohřebního je stanovena pevnou částkou 5000 Kč. Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt na území ČR, nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR. Dávky pěstounské péče. Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojenés péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřeno do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku může pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na přídavek na dítě, rodičovský příspěvek apod.Příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činní 2,3 násobek životního minima dítěte, v případě zdravotního postižení se příspěvek zvyšuje.Odměna pěstouna. Tato odměna je projevem určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činní od 1. ledna 2007 součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,0 za každé svěřené dítě. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dlouhodobé těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, činní koeficient 5,5, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje.Příspěvek při  převzetí dítěte. Výše příspěvku je 4,45násobek částky životního minima dítěte. Jeho účelem je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče.Příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Náleží pěstounovi, který má v pěstounské pěči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč.

    Podávání žádostí o dávky. Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktni místa příslušných úřadů práce (v Praze úřady městských částí) podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávnění osoby.

    Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Adresu kontaktního místa SSP naleznete na http://portal.mpsv.cz/ssp/local. Formuláře žádostí naleznete na http://forms.mpsv.cz/sspforms/ nebo nahttp://portal.mpsv.cz/ssp/elforms.

    Odvolacími orgány jsou krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy.

    Nárok na dávky sysystém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:

    • přídavek na dítě
    • rodičovský příspěvek
    • sociální příplatek
    • příspěvek na bydlení
    • příspěvek na školní pomůcky
    • porodné
    • pohřebné
    • dávky pěstounské péče

Poskytování dávek a služeb sociální péče

Právní úprava

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 
Tímto zákonem byla dokončena přeměna z jednotného systému sociálního zabezpečení na nový sociální systém, který je tvořen státní sociální podporou, upravenou zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
a  vyhláškou č. 207/1995 Sb. v platném znění, důchodovém pojištěním zakotveném v zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a vyhláškou č. 284/1995 Sb., zákonem č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu a zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci  v hmotné nouzi s prováděcím předpisem, jímž je vyhláška č. 504/2006 Sb.

Zákon č. 108/2006 upravuje podmínky poskytované pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči.

Příspěvek na péči
Zákon
 o sociálních službách obsahuje ustanovení, podle něhož se převádí dosavadní bezmocnosti na stupně závislosti.
Osoby, které byly uznány částečně bezmocnými, se zařazují do I. stupně  míry závislosti. Osoby, které byly uznány převážně bezmocnými, se zařazují do II.stupně míry závislosti a osoby, které byly uznaný úplně bezmocnými do III. stupně míry závislosti. Toto obecné schéma v zásadě platí i pro výši příspěvku, který se stanoví pro I. stupen závislosti částkou 2000,- Kč měsíčně, pro II. stupen závislosti částkou 4000,- Kč měsíčně a pro III. stupen závislosti částkou 8000,- Kč měsíčně. Tyto částky jsou však jiné v případě, že kromě bezmocnosti náležel pečující osobě příspěvek při péči o osobu blízkou. V tomto případě se nemění zařazení osoby do stupně závislosti, ale mění se výše příspěvku. Osobám částečně bezmocným náleží v tomto případě příspěvek ve výši 4000,- Kč měsíčně, tedy v částce odpovídající stupni II. Osobám, které byly uznány převážně bezmocnými pak příspěvek ve výši 8000,- Kč měsíčně, tedy odpovídající stupni III, a to po dobu 2 let.

Podmínky nároku na příspěvek na péči
Příspěvek na péči (dále jen příspěvek) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

Nárok na příspěvek má osoba uvedená v  4 odst. 1, který z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle č. 8.
Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

O příspěvku rozhoduje obecný úřad obce s rozšířenou působností.

Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehké závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

b)stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

c)stupni III(těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

d)stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

Nutno také počítat s tím, že na rozdíl od dosavadního stavu, kdy bezmocnost i mimořádná péče byla posuzována pouze posudkovými lékaři, v novém systému
platí dvojí posuzování míry závislosti, a to jednak sociálním pracovníkem a také posudkovým lékařem úřadu práce.

Příjemci příspěvku

Příspěvek na péči může náležet :
a) osobě, která je na území CR hlášena k trvalému pobytu
b)osobě, které byl udělen azyl
c)cizinci bez trvalého pobytu na území CR, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva
d)občanovi členského státu EU, pokud je hlášen na území CR k pobytu po dobu delší než měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropského společenství
e)rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie k pobytu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství
f)cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaném právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU, pokud je hlášen na území CR k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce.

V každé z těchto skupin může být příjemcem příspěvku
-oprávněná osoba
-zákonný zástupce oprávněné osoby nebo jiná fyzická osoba, která byla nezletilá -oprávněná osoba svěřena do péče na základí rozhodnutí příslušného orgánu
-náhradní příjemce

Standardní postup při uplatnování nároku na příspěvek

V prví řadě musí být správně podána žádost  o příspěvek na péči a uvedeny všechny požadované povinné informace, tj. kromě osobních údajů také údaje o tom, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen a údaje o tom, kdo bude potřebnou péči zajištovat (je-li to již známo).
Následuje proces posouzení stupně závislosti na pomoci jiné osoby, který zahajuje sociální pracovník místně příslušného obecního úřadu. Tento pracovník provede i sociální šetření v přirozeném sociálním prostředí žadatele. Žadatel je povinen podrobit se tomuto sociálnímu šetření. Účelem sociálního šetření je objektivně zjistit životní podmínky žadatele a jeho schopnost zvládat péči  o vlastní osobu a být soběstačným v přirozeném sociálním prostředí, tj, v místě, kde žije.
Po provedení sociálního šetření se žádostí zabývá posudkový lékař úřadu práce, který hodnotí funkční dopady zdravotního stavu na schopnost žadatele pečovat o sebe a být soběstačným.
O tom, zda bude příspěvek přiznán či nikoliv, rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, která má tedy k objektivnímu rozhodnutí k dispozici subjektivní zhodnocení situace žadatelem, výsledek sociálního šetření a posudek lékaře úřadu práce. Obecní úřad rozhoduje ve správním řízení.
Posouzení má dvě složky – složku sociální a složku zdravotní. Stanovené míry závislosti je pak výsledkem zhodnocení obou složek.

Diogenův syndrom

Jedním z nejsmutnějších, ale i nejběžnějších onemocnění je Diogenův syndrom, který postihuje i seniory.  Název této duševní poruchy vznikl v roce 1975 podle způsobu života tohoto mizantropického řeckého filozofa. Traduje se, že žil v sudu, aby se oprostil od přání, tužeb a potřeb a byl nezávislý na okolním světě. Tato duševní porucha obvykle postihuje, jak jsem již výše zmínil,  staré lidi, kteří  jsou opuštění a nemají přátele.  Většinou  žijí ve špatných hygienických podmínkách a v jejich bytech se často nacházejí desítky kilogramů nahromaděných odpadků. Jsou přesvědčeni, že jsou velmi chudí. Přitom mohou mít doma třeba i velké sumy peněz. Odmítají lékařskou pomoc, budí veřejné pohoršení a nezřídka umírají v osamění. Většinou jsou to osoby s chronickými psychickými problémy, jako jsou například silné deprese.

Sundowning

Zhoršování problémů při stmívání – sundowning:

Někdy to vypadá, jako by byl člověk postižený Alzheimerovou chorobou v této době nastartován svými “biologickými, vnitřními” hodinami. Příčina tohoto jevu je zatím neznámá. Někteří vědci se domnívají, že to může způsobit rozsvícení světel při setmění.
Při zhoršeném zraku mohou senioři postižení AD vidět nereálné věci, které mohou způsobit katastrofické reakce. Dobré světlo a vysvětlení toho, co se okolo nich děje může pomoci. Při stmívání se zvyšuje možnost sluchových i zrakových halucinací. Pokud je senior v tuto denní dobu neklidný, koupejte ho v jiný čas, při koupeli by mohly nastat problémy. Někdy problémy způsobí zapnutí televize, hlučná návštěva, děti apod. Také bolest, kterou nemocný AD neumí popsat, může zhoršovat spánek i bdění. Pokud se u nemocného vyskytne syndrom “sundowning”, přesuňte aktivity všedního dne do jiné části dne.  Může pomoci i změna času při podávání medikace.

Z materiálů Nancy L. Mace

Úprava interiéru pro AD nemocné

Možné úpravy interiéru pro seniory, kteří trpí Alzheimerovou chorobou:

  • Důležité je vhodné denní (vydatné) a noční osvětlení (tlumené)
  • U zamknutých dveří může klíč viset nade dveřmi, člověk s AD jej nezaregistruje, vhodné jsou brankové zástrčky nad úrovní očí
  • Účel dveří označte nápisem a obrázkem
  • U východu z oddělení nebo z bytu je možné použít kulaté kliky nebo kódový zámek proti nechtěným odchodům
  • Nechtěným odchodům mohou zabránit “vrátka” (schody, zahrada, rozdělení chodby)
  • Dveře, které nechceme aby nemocní používali, natřeme stejnou barvou jako okolní stěny, nebo použijeme závěs
  • Nepoužíváme prahy
  • Zamykáme okna
  • Místa, kam nechceme, aby senioři s AD vstupovali, necháme neosvětlená, ale zabezpečená
  • Zábradlí a madla dáme všude tam, kde by je nemocný senior mohl potřebovat
  • Odstraníme lehký nábytek a invalidní vozíky, houpací křesla, které se mohou převrhnout, když se o ně senior opře
  • Pokud senior používá k bezpečnému pohybu po pokoji židli, opatříme jí kolečky.
  • Houpací křeslo pod dohledem, může udržet nemocného v klidu, protože se mu z něj špatně vstává. Totéž platí o otáčecím křesle.
  • Zásuvky, které nechceme, aby nemocný otevíral, opatříme nenápadnými západkami
  • Používáme kryty na el. zásuvky.
  • Pro zlepšení orientace a upoutání pozornosti používáme výrazné barvy a šipky
  • K upoutání pozornosti používejte reflexní pásy na dveřích apod.
  • K usnadnění péče o klienta a pro jeho pohodlí používáme zvýšené WC
  • Nebezpečné věci a úklidové a mycí prostředky ukliďte z dosahu klientů s AD
  • Kulaté rohy nábytku a možnost procházení místnostmi, madla, sníží možnost pádů, agresivity a frustraci u těch, kteří potřebují stále chodit
  • Pozor na jedovaté pokojové květiny

Za použití materiálů Alzheimer´s Association

 

Životní a existenční minimum, minimální mzda

Životní minimum a existenční minimum
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních potřeb.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Právní úprava a hlavní využití
Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu.

Částka existenčního minima za měsíc 2020,- Kč

Částka životního minima pro jednotlivce 3126,- Kč
pro první dosp.osobu v domácnosti 2880,- Kč
pro druhou a další dosp.osobu v domác. 2600,- Kč
pro nezaopatř. dítě ve věku

  • do 6 let 1600,- Kč
  • 6 – 15 let 1960,- Kč
  • 15 – 26 let 2250,- Kč
Životní minimum ani existeční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytování příspěvku na bydlení a v  systému pomoci o hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Minimální mzda

– se zvýšila  na 8.000 Kč při týdenní pracovní době 40 hod.

Starobní důchod

Starobní důchod Podmínky nároku na normální starobní důchod (§ 29 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na normální starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“), nebo

  1. 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku.

Podmínky nároku na předčasný dočasně krácený starobní důchod (§ 30 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a

  1. ke dni, od něhož má být důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu (příp. se mu tento důchod nevyplácí pro výši příjmů), pokud mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše dva roky,
  2. pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, pokud nárok na tento důchod zanikl a ke dni jeho odnětí do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let.

Nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod vzniká, pokud se uvedené podmínky splní do 31. prosince 2006.

Podmínky nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod (§ 31 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže

  1. získal dobu pojištění nejméně 25 let, a
  2. do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky.

Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na normální starobní důchod.

Důchodový věk (§ 32 zákona o důchodovém pojištění)

Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod:

  • u mužů 60 let,
  • u žen
    • 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí,
  • 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti,
  • 55 let, pokud vychovaly 2 děti,
  • 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo
  • 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.

Zákon o důchodovém pojištění zavedl mj. postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“). Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl shora uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení shora uvedené věkové hranice.

Výše normálního starobního důchodu (§ 33 a 34 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

Výše základní výměry důchodu činí od 1. ledna 2007 1 570 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu.

Do doby pojištění se započítává i tzv. náhradní doba pojištění (§ 5 zákona o důchodovém pojištění), avšak pouze v rozsahu 80 %, pokud jde o dobu studia, dobu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, jestliže náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu tří let také doba, kdy uvedené dávky nenáleží, doby, po kterou jsou osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, doba výkonu civilní služby a doba pobírání plného invalidního důchodu; v plném rozsahu se započítávají náhradní doby pojištění, pokud jde o dobu výkonu základní vojenské služby, dobu péče o dítě do dosažení stanoveného věku a dobu péče o bezmocnou osobu.

Výše procentní výměry se zvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na důchod, a to za každých celých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Výše předčasného dočasně kráceného starobního důchodu (§ 35 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se stanoví obdobně jako v případě normálního starobního důchodu s tím, že se procentní výměra odpovídající získané době pojištění krátí o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dní z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost a nepobíral přitom důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

Po dosažení důchodového věku vzniká nárok na normální (nekrácený) starobní důchod.

Výše předčasného trvale kráceného starobního důchodu (§ 36 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se stanoví obdobně jako v případě předčasného dočasně kráceného starobního důchodu s tím, že procentní sazba snížení procentní výměry činí 0,9 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost a nepobíral přitom důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (37 zákona o důchodovém pojištění)

Výplata normálního starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud je tento vztah sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat (podrobněji část „Hlavní změny v roce 2003“).

Výplata předčasného dočasně i trvale kráceného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku platí stejná pravidla jako v případě normálního starobního důchodu.

Podávání žádosti o důchod (§ 82 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)

Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.

Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.

Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje.

Starobní důchod

Podmínky nároku na normální starobní důchod (§ 29 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na normální starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění

  1. nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“), nebo
  2. 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku.

Podmínky nároku na předčasný dočasně krácený starobní důchod (§ 30 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a

  1. ke dni, od něhož má být důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu (příp. se mu tento důchod nevyplácí pro výši příjmů), pokud mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše dva roky,
  2. pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, pokud nárok na tento důchod zanikl a ke dni jeho odnětí do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let.

Nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod vzniká, pokud se uvedené podmínky splní do 31. prosince 2006.

Podmínky nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod (§ 31 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže

  1. získal dobu pojištění nejméně 25 let, a
  2. do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky.

Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na normální starobní důchod.

Důchodový věk (§ 32 zákona o důchodovém pojištění)

Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod:

  • u mužů 60 let,
  • u žen
    • 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí,
  • 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti,
  • 55 let, pokud vychovaly 2 děti,
  • 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo
  • 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.

Zákon o důchodovém pojištění zavedl mj. postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“). Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl shora uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení shora uvedené věkové hranice.

Výše normálního starobního důchodu (§ 33 a 34 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

Výše základní výměry důchodu činí od 1. ledna 2007 1 570 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu.

Do doby pojištění se započítává i tzv. náhradní doba pojištění (§ 5 zákona o důchodovém pojištění), avšak pouze v rozsahu 80 %, pokud jde o dobu studia, dobu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, jestliže náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu tří let také doba, kdy uvedené dávky nenáleží, doby, po kterou jsou osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, doba výkonu civilní služby a doba pobírání plného invalidního důchodu; v plném rozsahu se započítávají náhradní doby pojištění, pokud jde o dobu výkonu základní vojenské služby, dobu péče o dítě do dosažení stanoveného věku a dobu péče o bezmocnou osobu.

Výše procentní výměry se zvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na důchod, a to za každých celých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Výše předčasného dočasně kráceného starobního důchodu (§ 35 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se stanoví obdobně jako v případě normálního starobního důchodu s tím, že se procentní výměra odpovídající získané době pojištění krátí o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dní z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost a nepobíral přitom důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

Po dosažení důchodového věku vzniká nárok na normální (nekrácený) starobní důchod.

Výše předčasného trvale kráceného starobního důchodu (§ 36 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se stanoví obdobně jako v případě předčasného dočasně kráceného starobního důchodu s tím, že procentní sazba snížení procentní výměry činí 0,9 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost a nepobíral přitom důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (37 zákona o důchodovém pojištění)

Výplata normálního starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud je tento vztah sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat (podrobněji část „Hlavní změny v roce 2003“).

Výplata předčasného dočasně i trvale kráceného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku platí stejná pravidla jako v případě normálního starobního důchodu.

Podávání žádosti o důchod (§ 82 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)

Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.

Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.

Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje.

 

Jak zvládat poruchy ve stáří

Co jsou poruchy chování ve vyšším věku a jak se projevují

Stárnutí přináší postupný pokles tělesných i duševních funkcí, které spolu s nemocí omezují staršího člověka a zhoršují jeho celkovou výkonnost. Odchod do důchodu, úmrtí blízkých přátel nebo partnera, mění společenské postavení a dlouholeté společenské vztahy staršího člověka. Všem těmto změnám se starší lidé musí přizpůsobovat. Zhoršená schopnost přizpůsobení se může projevovat i změnami chování.

Platí však jednoduchý poznatek, že stárnutí samo o sobě nevyvolává závažnější poruchy chování. Každá porucha chování u starého člověka signalizuje chorobnou změnu, kterou je třeba rozpoznat a vhodným způsobem léčit. Neléčená porucha chování ohrožuje zdravotní stav pacienta, vede k jeho izolaci, odmítání okolím a zhoršuje kvalitu života nemocného. Má také nepříznivý vliv na rodinu pacienta a vyčerpává všechny, kteří o nemocného dlouhodobě pečují.

V běžném styku s nemocným označujeme jako poruchu chování každou změnu v projevech nemocného, která má za následek podivné či neobvyklé chování, nemocní zneklidňují nebo ohrožují ostatní osoby ve své blízkosti, nebo opakovaně postupují nepřiměřeně situaci a společensky nevhodně. Takovou poruchou trpí asi 10 % osob nad 65 let .

Poruchy obvykle popisujeme nejnápadnějšími projevy a příznaky. Podle nich můžeme rozlišit :

  • Agresivní chování, kdy pacient ohrožuje nebo napadá fyzicky druhé osoby ( bití, strkání, kousání, škrábání ), vyhrožuje jim, nadává a jinak je slovně napadá, někdy může mít toto chování i sexuální ladění ( vymáhá pohlavní styk ) nebo agresi obrací proti sobě.
  • Neklidné chování, kdy je nemocný úzkostný, vystrašený nebo dezorientovaný, nepoznává známá místa ani osoby, je fyzicky neklidný, utíká, přechází nebo bloudí po bytě, vykonává zdánlivě neúčelné pohyby nebo činnosti
  • Specifické psychiatrické příznaky jako jsou halucinace( slyší nebo vidí neexistující hlasy, osoby nebo předměty ), bludy ( nepravdivé přesvědčení o okrádání, ubližování, sledování, schovávání věcí, nevěře apod.), deprese ( smutek, plačtivost, ztráta radosti, zájmu, energie, pocit bezcennosti, viny, myšlenky ne sebevraždu), poruchy spánkového rytmu ( opakované probouzení se a aktivita v noci, pospávání přes den, nerozlišuje rytmus dne a noci) úzkost a strach.
  • Společensky nevhodné a situaci nepřiměřené chování se může týkat různých oblastí. Například pacient jí nevhodné předměty, shromažďuje věci, schovává nebo ničí věci, vykonává potřebu na nevhodném místě, manipuluje s výkaly, odhaluje se a nevhodně se sexuálně chová na veřejnosti, odmítá péči rodiny, nechce dodržovat hygienu.

Jaké jsou příčiny poruch chování ve stáří

Nejčastější příčiny jsou :

  • Psychiatrická onemocnění, kde je porucha chování součástí obvyklého obrazu psychiatrické choroby. Tak například u pacientů s depresí nacházíme  smutek, pocit viny, beznaděj, myšlenky na sebevraždu a poruchy spánku. U nemocných se schizofrenií se objevují bludy, halucinace a poruchy myšlení. Zneužívání návykových látek včetně alkoholu a léků a zejména jejich odnětí vyvolá závažné poruchy chování jako součást abstinenčních příznaků.
  • Demence projevující se poruchami paměti, učení myšlení a řeči, plánování činností, neschopnosti pracovat a starat se o sebe, rozpadem osobnosti a poruchami chování. Typická u těchto nemocných je dezorientace, stavy zmatenosti s neklidem nebo apatií, agresivita, bloudění a poruchy spánku.
  • Neurologická onemocnění – typicky se poruchy chování objevují po mozkových příhodách ( mozková mrtvice ) po úrazech hlavy, u epileptiků, vzácně může jít o postiení mozku nádorem nebo infekcí.
  • Reakce na nepřiměřené tělesné pocity ( chronická zácpa, bolest, zažívací nebo močové potíže ) nebo na  nepříjemné duševní zážitky a změny v prostředí ( ovdovění, nechtěné přestěhování, umístění v nemocnici, neshody se členem rodiny nebo ošetřovateli, nedostatek podnětů a činnosti ).

U většiny nemocných s poruchami chování se po dalším vyšetření lékařem podaří vysledovat příčinu nebo onemocnění, které poruchu chování vyvolávají.

Bezpečnost prostředí

Důležité je přizpůsobit prostředí bytu zdravotnímu stavu nemocného tak, aby se v něm cítil dobře a bezpečně. Pacient s poruchami chování je zvýšeně ohrožen úrazem. Zajistíme proto osvětlení  všech prostor, bezpečnou chůzi po bytě ( odstraníme předložky a koberečky, předměty překážející v chůzi, dbáme na vhodnou obuv a v případě potřeby i hůl nebo berle ). Lůžko nemocného umístíme blíže toalety. Nebezpečné přístroje a spotřebiče odstraníme  z dosahu pacienta stejně jako léky, čistící prostředky a chemikálie. U nemocných, kteří nedokáží posoudit nebezpečnost svého chování a jednání, zajistíme okna, dveře, zásuvky . Včas posoudíme schopnost řízení motorového vozidla a poradíme se s praktickým lékařem. Je-li třeba dohlížíme na pravidelné užívání léků.

Kdy vyhledat pomoc lékaře

V každém případě je  vhodné vyhledat pomoc lékaře. Protože pacient obvykle není schopen posoudit závažnost poruchy ani důsledky svého chování a jednání, je třeba i pomoci od příbuzných nebo sousedů.

Než kontaktujeme lékaře, všímáme si následujících podrobností a zaznamenáme si je :

  • Jaké jsou projevy a příznaky, které nejvíce obtěžují nemocného a okolí ?
  • Jak časté jsou poruchy chování, vznikla porucha náhle nebo postupně, vyskytuje se trvale nebo pouze občas, jaké faktory provokují nevhodné chovní, jaké je naopak zmírňují?
  • Došlo s poruchou chování ke změně zdravotního stavu, výskytu akutního onemocnění, bolestivé situaci, ke změně užívání léků nebo změně v prostředí nemocného?
  • Jaké léky nemocný trvale užívá ( nejlépe seznam ) a jakými chronickými nemocemi trpí?
  • Byla porucha chování již v minulosti, jak byl nemocný léčen a s jakým úspěchem?

To jsou otázky, které budou lékaře zajímat.

Které poruchy chování vyžadují vyšetření a radu lékaře

  • Jestliže nemocný ohrožuje sebe nebo druhé osoby.
  • Jestliže nemocný odmítá jídlo, léky, nedodržuje základní hygienická opatření.
  • Jestliže porucha chování znemožňuje nemocnému péči o sebe a domácnost  brání samostatné existenci nemocného.
  • Jestliže je porucha chování společensky  nepřijatelná, narušuje život rodiny a nejbližšího okolí nemocného a dochází k vyčerpání pečujících osob
  • Přítomnost závažných psychiatrických příznaků jako jsou například bludy, halucinace, deprese, úzkost nebo nespavost.

Jaké jsou možnosti léčby

Protože porucha chování postihuje nejen  nemocného, ale působí nepříznivě i na rodinné příslušníky a ošetřující, je třeba zaměřit léčbu na celou rodinu. Osvědčily se psychoterapeutické postupy individuální i ve skupině, využívající léčby pohybem, hudbou, uměleckým vyjádřením nebo léčby pomocí domácích zvířat.

U nemocných, u nichž změna přístupu, prostředí a denního režimu nevedla k uspokojivému zlepšení situace, je  nezbytné doplnit léčbu podáváním léků, které působí na psychické příznaky. Tuto skupinu léků nazýváme psychofarmaka. Podle převažujících  příznaků používáme  jednotlivé skupiny psychofarmak :

  • antidepresiva u nemocných  s vyjádřenými projevy deprese
  • neuroleptika u poruch chování u demencí a schizofrenie
  • hypnotika u pacientů s poruchami spánku
  • anxiolytika/ trankvilizéry u úzkosti a neklidu.
U většiny pacientů se stav léčbou zlepšuje, umožňuje větší nezávislost pacienta, usnadňuje jeho pobyt  ve společnosti a snižuje náročnost ošetřování. Úplného vymizení poruch chování, ale dosáhneme pouze asi u  60 %  léčených. Bohužel všechna psychofarmaka mohou mít  nežádoucí účinky ( například útlum nebo ospalost, únavu, ovlivnění srdeční činnosti, poruchy zažívání atd. ), které jsou u starších nemocných 3-5x častější než v mladém  a středním věku. Proto je volba léků a jejich dávkování zcela v rukou lékaře, vyžaduje dobrou znalost pacienta, jeho přidružených nemocí a také klinickou zkušenost  s léčbou poruch chování u starších nemocných. Důležité je zajistit pravidelné užívání léků nemocným a sledovat jejich účinnost.

Vdovský a vdovecký důchod

Právní úprava
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Při úmrtí manžela ( manželky ) můžete požádat o vdovský nebo vdovecký důchod. Vdovský nebo vdovecký důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry je stanovena částkou 1570,- Kč. Procentní výměra činí 50% procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel ( manželka ) v době smrti.

Vdova ( vdovec ) má nárok na vdovský důchod po manželovi, který :

  •  byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu
  •  ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní nebo podmínky nároku na starobní důchod
  • zemřel následkem pracovního úrazu.(nemoci z povolání)

Vdovský důchod náleží 1 rok po úmrtí manžela.  Poté Vám nárok na vdovský důchod zůstává zachován, jestliže

  • pečujete o nezaopatřené dítě ( dítětem se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo dítě, které bylo alespoò jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů ).
  • pečujete o nezletilé, dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, vyžadující mimořádnou péči, nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné
  • pečujete o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,
  • jste plně invalidní
  • dosáhla jste věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z těchto podmínek do pěti roků od zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.
Nárok na vdovský důchod zaniká :

  •  uzavřením nového manželství, takovém případě náleží vdově jednorázově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla nárok ke dni zániku nároku
  • dnem pravomocného rozsudku soudu, že vdova ( vdovec )  úmyslně způsobila smrt manžela ( manželky )

Pokud je vdova ke dni vzniku nároku na vdovský důchod poživatelkou vlastního důchodu ( např. starobního nebo plného invalidního ), postupuje se podle ustanovení zákona o souběhu důchodů.

Minimální výše důchodu není stanovena. Není však stanovena ani maximální výměra vdovského důchodu nebo souběhu důchodů.

Jak a kde žádat o vdovský důchod ?

Žádá se sepsáním žádosti o vdovský důchod.

Žádost s Vámi sepíše :

  •  Organizace, kde byl zemřelý zaměstnán  – pokud nebyl Váš zemřelý manžel ( manželka ) dosud uživatelem důchodu a byl  výdělečně činný v pracovním poměru u organizace, která zaměstnává více jak 25 zaměstnanců
  • Okresní správa sociálního zabezpečení ( dle místa trvalého bydliště ) – jestliže Váš zemřelý  manžel ( manželka ) byl poživatelem důchodu, byl samostatně výdělečně činný nebo byl výdělečně činný u organizace, která zaměstnává méně než 25 zaměstnanců .

Máte-li po zemřelém trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl zemřelý zaměstnán, můžete žádost podat u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu.

Jaké doklady je třeba mít sebou při žádosti o vdovský důchod?

  • občanský průkaz
  • oddací list
  • úmrtní list manžela ( manželky )
  • rozhodnutí o přiznání důchodu ( pokud byl přiznán )
  • pokud důchod nebyl přiznán – mít sebou doklady prokazující dobu pojištění manžela ( manželky )
  • pokud pobíráte důchod – rozhodnutí o přiznání tohoto důchodu